Učím se norsky?

14. ledna 2017 v 0:07 | Drýmr |  life
Novoroční předsevzetí?
Vlastně je to dost jednoduché.
Říká se, že s novým rokem přichází i nové já, tedy pokud to opravdu chci.
Novoroční předsevzetí jsou u mě většinou v podstatě stejná, jako u většiny populace na světě. Což o to, zhubnout, nabrat svaly či zbavit se akné chceme všichni.
Ale tenhle rok se něco změnilo, mám dojem.

Díky mnoha věcem v roce 2016 jsem zjistila, že život nikdy nebude takový, jaký si ho představujeme. I když to by byla paráda.
Většina z nás chce, aby život vypadal přesně podle jnašich představ. Ať už jde o lásku, tu ohyzdnou věc, která láme srdce každý den, nebo o kariéru, nebo dokonce o seriály.
V loňském roce jsem se konečně přestala bát lásky - i přesto, že mi to trvalo docela dlouho. Přišla jsem na to až na konci roku. Je to celkem jednoduché, odpověď na to, jak.
Prostě jsem koukala na SKAM.
VŠICHNI teď koukají na skam a já se nedokážu rozhodnout mezi tím, zda mě to rozčiluje, nebo mě to těší. Je to jedna z těch věcí, na kterou máte pokaždé jiný názor.
Ale bez skam bych teď byla někdo úplně jiný.
Pochopila jsem totiž, konečně, že my opravdu žjeme jen jednou. Jasně, na 100 % existuje něco, co si nikdo neumíme vysvětlit. Co se stane, až zemřeme? Věřte mi, že nejste jediní, kdo nad tím přemýšlí. Většina mých chvil, kdy jsem sama, se skládá z letmých myšlenek o tom, co se bude dít dál. Uvidíme jen tmu, nebo nás čeká další cesta? Nebo se znovu narodíme? Osobně, jako buddhistka, jsem vždy zastávala poslední variantu, i přesto, že nejvíce by se mi líbilo to, že mě čeká ještě něco dalšího. Přeci jen nemůže život jen tak, ve zlomku sekundy skončit, ne?
Ale teď, v tuhle chvíli jde právě o to, že může.
Zítra se může stát úplně cokoliv. Může se to stát už příští hodinu. Co s tím?
Nic. S tím se nedá nic dělat, musíme jen věřit tomu, že to co právě děláme nás zatím dostatečně naplní. Vlastně jsem měla celý život problém s tím, že jsem se moc soustředila buď na budoucnost nebo minulost.
Minulost je špatná. Váže Vás k něčemu, co už nezměníte.
Budoucnost je ještě horší, protože to se ještě nestalo a Vy nemůžete přemýšlet nad něčím, co se ještě nestalo. Přeci jenom, i přes všechny filozofické kecy, svět je pouze sestava mnoha a mnoha atomů.
A mně to konečně došlo. Po skoro osmnácti letech života.
Tak jsem se prostě přestala na tyhle věci soustředit.
Nebo se aspoň snažím.
Ono totiž rok před koncem střední je docela těžké nesoustředit se na budoucnost.
Celý život jsem v podstatě žila v lživé představě o tom, že bych chtěla být učitelka. Což nechci. NE.
A teď jsem uvězněná v pedagogickém oboru, nejspíš ještě na dlouho.
Děsí mě představa, že budu muset po zbytek živote dělat něco, co nechci.
A čím dál víc mě moje srdce vede dál, než na mou původně totálně vysněnou Karlovu Univerzitu.
Anglie? Irsko? USA?
Pořád jsem přemýšlela jen nad anglicky mluvícími státy, když přišlo to osudové Skam.
Vždycky jsem milovala Severské státy, jejich jazyky, jejich přírodu, jejich styl, všechno. Ale jakmile přišel tento malý seriál, který si našel navždy malé místečko v mém srdci, vítěz byl jasný.
Začala jsem pomalinku.
Pár stáhlých obrázků z We Heart It, několik Norských písniček na Spotify...a pak už to jelo.
V posledních 2 týdnech jsem samé Norsko.
Největší rozhodnutí přišlo na Nový rok, když jsem se konečně odhodlala stáhnout si aplikaci Duolingo (kterou mimochodem moc doporučuji) a začala se doopravdy učit Norsky.
Nejspíš tomu, Vy moji neexistující fanoušci, nebudete věřit, ale neuvěřitelně mě to baví.
Nakonec jsem se dneska na chvíli zasekla u internetu (asi na dvě hodiny) a hledala info o studiu v Norsku.
A tak se stalo, že najednou se zase soustředím zase na budoucnost. Na chvíli.
Ale ono asi všechno zlé, je pro něco dobré.
Takže co se týče mých novoročních předsevzetí, mám na tento rok jen jedno.
Žít. Protože doopravdy žít, a ne pouze přežívat, jsem se naučila až v roce 2016. V roce plném přátelství, poučení a cestování - všeho, co je potřeba v životě pravého Drýmra. Takže Vám, sice opožděně, přeji Šťastný nový rok a nechť jsou všechny Vaše dny plné radosti a života!
Váš, opět krásně zasněný,
Drýmr.

PS.: Přikládám nejkrásnější momenty z roku 2016. Možná Vám vykouzlí úsměv na tváři tak jako mně, když je vidím.





PPS.: Této dušičce děkuji za nejkrásnější zážitky, kterých snad
ještě hodně bude. Doufám, že víš, co pro mě znamenáš.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama