Pařížská kráska...moje nová taška ledatak. + Mýty o Paříži

16. prosince 2016 v 17:45 | Drýmr |  places
Letošní rok se u mě nese v mnoha duších - přešla jsem na celkem grunge styl, ve sluchátkách mi pomalu nehraje nic jiného než rock n' roll minulého století, prošla jsem si coming outem, zamilovala se a následně spálila a objevila pár nových, ale úžasných přátel, to nejdůležitější, čeho jsem se tento rok chytila, bylo cestování.
Proto, abych to vzala postupně, jsem se rozhodla Vám dnes představit můj pěti denní výlet do Paříže a s ním spojené trable, ale i radosti. Například mou novou tašku.


Pro více fotek stačí pouze zavítat na můj instagram, který máte i v menu. Stačí kliknout na obrázek.
Hlavně ale klikněte na celý článek!

Paříž. Město lásky. Nebo světel?
Každý říká něco jiného, jediné je však jisté - a to, že je to krásné město. Byla jsem na hodně místech jak v České Republice, tak v Evropě, ale zatím jsem možná nenarazila na krásnější velkoměsto. Není to jen město lásky, či světel...a i přesto, že na úvodní fotce ji můžete vidět, není to "to město s Eiffelovkou".
Paříž má tak neskutečnou energii.
Musím se Vám svěřit s tím, že tento článek je rozepsaný už od začátku listopadu. Pravidelně se k němu každý týden vracím a napíšu jednu větu, ale prostě se přes nějak nemůžu dostat i přes toho, že pro můj cestovatelský deník mi přijde velmi důležitý.
Tenhle výlet mi přijde strašně zbytečný na okecávání. Abych pravdu řekla, Paříž není zase tak dokonalá, jak popisuji v prvních větách. V té době jsem nejspíše byla unešená, ale když se teď podívám zpět, myslím, že se mi Londýn líbil více. Myslím, že bych měla spíš o Paříži zbořit pár slavných mýtů.
1) Je romantická.
- Jo, samozřejmě, že je romantická, když vylezete o půlnoci na Eiffelovku, nebo Vítězný oblouk. Když si ale chcete udělat uprostřed dne romantickou vycházku centem Paříže, radši jeďte do Versailes. Protože jsem špinavější město snad v životě neviděla. Lidé si tam dělají odpadkový koš i z květináčů a očividně tam nikdy nikdo neslyšel o úklidu veřejných toalet.
2) No-go zóny
Když už jsme u toalet, v Paříži jsou tyto pouliční toalety považovány za no-go zóny, takže v podstatě nebezpečné. Jenže co máte jako dělat, když jste na půli cesty mezi Louverem a Eiffelovkou a nikde není nic jiného? Tak jsme tam prostě vlezla. Je pravda, že na horším záchodě jsem nikdy nečůrala, ale jinak to nebylo nic hrozného ve smyslu nebezpečného. Jediné, čeho jsem se bála bylo, že na mě někdo vylítne ze stěny, nebo se se mnou celá toaleta propadne, nebo se nedostanu už nikdy ven. Ale to byl jen kvůli recenzím, které jsem četla na internetu ještě doma v pelechu. Ve skutečnosti jsou tyto talety velmi neškodné.
Další no-go zóna je metro. Na internetu většinou píšou, že pokud nechcete strávit 10 minut s potícími se lidmi v metru, neměli byste do něj vůbec lézt. Navíc je drahé. No, drahé opravdu je, ale ne když nevíte o tricích, které v Paříži využívat. Například se všude povalují prázdné jízdenky, čehož jsem si všmla hned první den. Také, že o víkendu je celodenní jízdenka na MHD za 4 eura, což je 100 korun, takže v podstatě je to skoro zdarma, jelikož pokud nejezdte Paříží metrem, nikam se nedostanete. Všechno je od sebe docela daleko. Navíc Pařížsé metro, nadzemka i vlaky jsou celkem srandovní záležitost. Například k nám jednou nastoupili dva chlapíci s kytarami a zpívali nám k cestě. Na další zastávce vystoupili a dělali radost v dalším vagónu. Nic krásnějšího se mi v metru nikdy nestalo.
3) Jídlo i oblečení je drahé.
To také není pravda. Nebo spíš, záleží to na Vás. Jasně, že pokud si chcete dovézt z Paříže značkový pravý francouzský šátek, něco si připlatíte. A pokud si jako svačinku budete chtít dát žabí stehýnka, také to není zrovna nejlevnější záležitost. Takže pokud jedete do Paříže hlavně za účelem památek, je lepší najíst se v mekáči a nakoupit si v háemku, které je cenově na stejné úrovni jako u nás, možná někdy ještě levnější. A jestli se Vám nechce platit 3000 na noc za hotel, doporučuji stránku couchurfing, přes kterou v posledním půl roce cestuju a mám s ní jen samé dobré zkušenosti. V podstatě jde o to, že napíšete člověku, který v tom městě bydlí a on Vás zadarmo ubytuje a na oplátku, když bude chtít, může přijet k Vám a vy ho ubytujete. Je to snadné na ovládání, za normální ne-premium verzi se nic neplatí a pokud Vám ještě nebylo 18, stačí se prostě napsat o rok starší. Jediná nevýhoda je ta, že člověk Vám rezervaci může kdykoliv zrušit, což může být celkem nepříjemná situace. Každopádně náš ubytovatel, Francesco, byl moc milej chlapík, co měl malou kavárničku a jeho byt jsme měli v podstatě sami pro sebe.
Další věc, která by normálně byla považována za dost drahou jsou vstupy na památky. Vlastně ani náhodou, tedy co se studentů Evropské unie týče. Protože my máme skoro všecno zdarma.
4) Francouzi nenávidí angličtinu.
Jeden z nejefektovanějších mýtů. Když jsem někde oznámila, že jedu do Francie, první reakce většiny lidí zněla asi takto: "A jak tam jako budeš mluvit? Ty umíš Francouzsky? Víš, že tam nesnášejí angličtinu?"
Velká lež.
Půlka Paříže jiný jazyk ani neumí a anglicky se domluvíte i s tím nejvíc vyšinutým Pařížanem, protože jsou na turisty zvyklí. V mekáči ve Versailes jsem si dokonce pokecala se stejně starou holkou jaká já, co se mi omlouvala za její angličtinu, protože se musí učit kvůli práci. Mluví prý rok a přitom byla na stejné úrovni jako já. Bylo to fajn.

O Paříži všude najdete hodně věcí. Ať už špatných, či dobrých, ničemu se stejně nedá věřit. Navíc, každý je jiný, 100 lidí, 100 chutí, takže každý to také může prožívat jinak. Určitě vím, že se tam jednoho dne vrátím. Už jen proto, abych získala zpět těch 10 euro o které jsem byla hned první den okradena!
Jinak, macaroons jsou úžasný a bagety jakbysmet. Takže opovažte se je nevyzkoušet!
Drýmr.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Doktor Doktor | 16. prosince 2016 v 20:41 | Reagovat

.)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama